Kapucíni

Řád menších bratří kapucínů (Ordo Fratrum Minorum Capucinorum) povolal do Mikulova v roce 1611 v rámci rekatolizačních snah kardinál František Dietrichstein (1570-1636). Nejdříve jim poskytl prostory v soukromém domě na okraji Mikulova v dnešní Valtické ulici. Následně na nátlak měšťanů, kteří si kapucíny oblíbili, nechal klášter společně s kostelem sv. Vavřince vystavět v severovýchodním koutě městského hrazení. Základní kámen byl položen 3. května 1612. Nový kostel s hlavním oltářem sv. Františka z Assisi byl vysvěcen kardinálem 22. srpna 1613. Po založení Lorety v sousedství kláštera byli kapucíni pověřeni službami i v této svatyni a opatrováním loretánského pokladu. Kapucíni působili v Mikulově až do roku 1784, kdy klášter zachvátil ničivý požár. Následně řeholníci město opustili a pozemky byly rozprodány pro stavbu jiných domů.

Mezi lety 2001 – 2011 proběhla revitalizace části kapucínského kláštera, respektive presbytáře kostela sv. Vavřince, kterou vykonala společnost IMAGO, v.o.s. Následně zde byla otevřena galerie Konvent.

Řád kapucínů byl založen na základě učení řehole sv. Františka z Assisi (1182 – 1226) a postupně se formoval v Itálii na počátku16. století. V roce 1599 na generální kapitule kapucínů v Římě bylo rozhodnuto, že do českých zemí bude poslána skupina dvanácti bratří pocházejících převážně z benátské provincie, v jejímž čele stál zkušený misionář Vavřinec z Brindisi. Nejstarší kostel a klášter kapucínů na našem území byl založen samotným Vavřincem z Brindisi (později svatořečeným) v Praze r. 1600 (v r. 1602 byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské).

Vzhled kapucínských kostelů je obdobný. Vychází z vlámsko-belgického vzoru vytvořeného řádovým bratrem benátské provincie P. Antoniem z Pordenone v roce 1603. Jedná se o jednolodní kostel s valeně zaklenutou lodí, která je rozdělena na tři pole, na niž navazuje hluboký presbytář přepažený příčnou lodí. Průčelí je jednoduché s trojúhelným štítem. Hlavní vstup je prostý s rozeklaným štítem a římsou stočenou do volut.